Hlavní partneři
Letní dětský tábor 2018 - dětské tábory Klubu 112
Potáborová slova HV/HB
Nejnáročnější rok a táborová sezóna je za námi. Snažili jsme na oslavu 10. ročníku vymyslet něco extra a připravit pro děti program, který jen tak někde nezažijí. Byla to pro nás obrovská výzva. 50 týdnů jsme připravovali, skládali, objednávali a na sebe napojovali program, který by klidně mohl být rozdělen do několika táborů. Dali jsme do toho mnohé. Z osobního času a energie. A povedlo se nám to.
V čase příprav jsme sehnali více jak 120 sponzorů, kteří věnovali nemalé množství vybavení, cen, darů, ale také potravin nebo technické podpory. Díky tomu jsme měli lepší dopravu dětí i materiálu, pestřejší jídelníček a taky dárky a ceny pro děti. Programově nás obohatili návštěvy jako Tokhi, sokolník, ohnivá show, policie, Evička Matějovská a další.
Letošní tábor se také potýkal s nemalými technickými problémy. 5 dnů jsme 1000x za den nahazovali hlavní jistič, abychom mohli v naplánovaném čase nabídnout dětem kvalitní jídlo. Nejvyhlíženější návštěvou proto byl elektrikář Milan, který do tábora doveze nový DEON (snad to píšu správně) a zprovozní nám stabilní přívod elektriky, především 380V, protože na to běží převážná většina kuchyňského vybavení, které jste mimojiné viděli na fotkách. 80l guláše se zkrátka v malém papiňáku uvařit nedá a podobně je to s těstovinami, svíčkovou, domácím koláčem a se vším ostatním :)
Vše jsme zvládli a to i v úmorných vedrech, která panovala téměř po celý tábor. Odrazilo se na to nás všech. Obrovská únava, ale chuť vše dokončit. Kdybychom mohli alespoň skočit do Sázavy ... kterou nám někdo ukradl a ten zbytek obarvil na zeleno :) I průtok v kohoutku na záchodě byl větší než v Sázavě.
Vlivem veder a únavy, ze začátku také absencí stabilního připojení, které nebylo způsobeno dodavatelem, ale počátečními výpadky proudu, jsme museli přehodnotit jak se postavíme k on-line deníku. Každý den jsem se ukecával, že k tomu sednu a naházím všechny informace. Ale pokaždé bylo něco důležitějšího. Ať už to bylo stejskací dítě, zlobivé dítě, zlobivá elektřina nebo chybějící voda v nádrži, vždy bylo něco přednějšího. Zvládal jsem alespoň tu a tam fotit, sednout k úpravám, naházet fotky na facebook a trochu komunikovat. Více zkrátka letos nešlo. Z praxe vím, že na táboře to nikdy nebude 100%. A jsem rád, že jediné co vázlo byl on-line deník. Naštěstí už před odjezdem bylo v deníku napsáno, že to není naše priorita a děláme jej ve volném čase. Toho letos moc nebylo. Věnovat se návštěvě kontroly hygieny, dohledávat špatná razítka od lékařů, starat se o V.I.P návštěvy. To vše byl masakr, který ale měl přednost :) Přednost měly naše-vaše děti a program, který stál za to zrealizovat.
Ještě Vám nebudu slibovat, že bude nějaké další pokračování v podobě LDT 2019. Kolektiv kuc hyně (schválně psáno rozděleně) mi zakázal používat názvy jako Mejdan a podobně. Oni z mejdanu neměli nic :) A jak jinak pojmenovat tábor, který bude po 10 letech, neboď první tábor se uskutečnil v roce 2009. Možná pojedeme 11. ročník. To je nyní ještě ve hvězdách, ačkoliv konjunce Saturnu a Marsu je nám nakloněna :)
Prosím, zachovejte nám přízeň. Moc děkujeme za milé, povzbuzující zprávy a také za nabídnutou pomocnou ruku.
Velmi si toho vážím a jsem rád, že jsem dal 10 let svého života do něčeho, co je tak pozitivně vnímáno a dle vašich slov, nemá ve světě konkurenci :) Pokud se o to někdo pokusí, vždy to bude jen slabej odvar :)
Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci největšího táborového projektu. Děkuji svým vedoucím, praktikantům, zdravotníkům a kuchyni. Děkuji návštěvám, které se zapojili do realizace a dali trochu času si odpočinout těm, za kterými přijeli. Děkuji kuchyni, že zvládli vařit na dvou fázích třífázová jídla. Děkuji Majdě a Míše, že zvládli uklízet bordel v táboře. Děkuji Carrymu a Janče, že na velíně odvedli obrovský kus práce a pomohli se vším, co doslova spadlo na jejich bedra :)
Děkuji pánu bohu ... no nyní už si dělám trochu srandu. Děkuji sobě, že jsem do toho šel, protože týden po návratu to vše vidím zase trochu jinak a jsem rád, že si mohu vybavit ty spokojené tváře vašich dětí, pro které to dělám především :) Nyní se jdu oholit, protože toho cápka v zrcadle nepoznávám. Neskutečně běhen tří týdnů zestárl a zešedivěl :)
Přeji vám, ať se dobře bavíte při vyprávění historek vašich rotelestí co vše zažily na táboře. Snad to vše bylo k něčemu dobré. A prosím, pokračujte v našem díle. Děti už jí všechno, umí pozdravit, poděkovat, poprosit, po sobě si trochu uklízet a zabavit se i bez mobilu. Ať třeba v dalším roce nezačínáme zase od nuly :)
Za rok 2018, HV/HB.
Sponzoři tábora Klubu 112:
